Zakrslý dalmatinský rex

V sobotu 5.11. jsme ráno vyrazily do Prahy - já, mamka a Renča, která má od nás bulteriéra Tima. Mamka se jela podívat na výstavu (hlavně čechouny, protože byl přihlášený Koukol) já na juniorhandling a Renča hlavně na bulíky a všechno fotit.

Když jsme tam dorazily, docela mě zarazilo, že je do mé kategorie přihlášeno víc než 30 dětí. To jsem ještě nezažila, běžně jich bývá okolo patnácti. Trochu mě to znejistělo, ačkoliv mě mamka přesvědčovala, že je to stejné jako jindy a že to s přehledem zvládnu. No, nestalo se . Čekání bylo dlouhé a když jsem přišla na řadu, Sisi už byla otrávená a moc se jí nechtělo chodit, občas jsem měla pocit, že za sebou táhnu kozu na řetězu. Ale hlavně jsem to pokazila já. Paní rozhodčí mi zadala figuru L v pravo a já šla na opačnou stranu. Do semifinále jsem sice postoupila, ale dál už ne. Příště si asi budu muset na pravou ruku přivázat nějakou mašličku, abych se nespletla.

A také už budu muset začít trénovat s Agátou, aby si zvykla a spolupracovala se mnou. Také jsme jí měly pro jistotu sebou, aby se rozkoukala. Vypadala, že se jí na výstavě docela líbí. Dokonce běhala s ocasem nahoru, což už co říct.

Ale hlavně.....Renča mi půjčí svého bulíka Sorbíka, tedy když nám to spolu půjde. Musíme si to spolu vyzkoušet. Sorbík je krásný trikolorní anglický bulteriér. Tady jsou jeho ftoky.